Výsledky
kvantitativního výzkumu

• Zhruba polovina obyvatel je v Praze 1 spokojená (55 %) a doporučila by ji ostatním (49 %). Zhruba pětina je s životem v lokalitě nespokojená či by ji nedoporučila. Další dávají neutrální hodnoty.
• Spokojenost s životem v lokalitě bydliště je nižší než ve zbytku Prahy – zde je totiž spokojeno a život v lokalitě by doporučilo přes 70 % respondentů z kontrolního výzkumu.
• Nejnižší spokojenost s životem v Praze 1 projevují lidé v předdůchodovém věku, s nižšími příjmy a bydlištěm v centrálních částech (Staré Město, Josefov).
• Většina lidí říká, že život v Praze 1 se zlepšil během covidu a omezení turismu během lockdownů. Více než 80 % chce ve svém bydlišti zůstat. I přes omezenější spokojenost je loajalita k bydlišti vyšší než ve zbytku Prahy (hypoteticky kvůli míře vlastnictví či starší věkové struktuře).

• Obecné faktory a jaký mají vliv na spokojenost:
  • Převládá spokojenost s velikostí a kvalitou bytu (spokojeno cca 80 %). Problematicky a hůře než ve zbytku Prahy je vnímána energetická úspornost bytů (spokojeno 37 %).
  • Spokojenost s těmito obecnými aspekty vlastního bydlení omezeně souvisí s celkovou spokojeností s životem v Praze 1.
• Vybavenost:
  • Přestože si obyvatelé Prahy 1 celkově nestěžují na kvalitu bytu, při dotázání na jednotlivé aspekty vybavenosti jsou kritičtější než zbytek Prahy. Často říkají, že jim chybí izolovaná okna (37 %), balkon/terasa (45 %), zahrada a zeleň ve dvoře (47 %) a parkovací místo či garáž (52 %). Ve všech těchto oblastech je pociťovaný nedostatek výrazně vyšší než u obyvatel zbytku Prahy.
  • Vybavenost domů a jejich okolí je proti zbytku Prahy nižší i v dalších oblastech, které se týkají rodin s dětmi (prostor pro kočárek, dětské hřiště, bezbariérový přístup). Současným obyvatelům Prahy 1 to tolik nevadí, protože jsou zde častěji starší lidé bez dětí. Ale může to odrazovat rodiny s dětmi od přistěhování.
• Finanční problémy s bydlením:
  • Více, než pětina domácností říká, že dává přes 35 % příjmu na bydlení. Příspěvek na bydlení přitom čerpá jen okolo 5 %. Další pětina ale říká, že by ho uvítala a potřebovala!
  • Nejčastěji mají velké výdaje na bydlení důchodci (třetina nad 35 %), kteří také častěji – byť méně než v polovině případů – čerpají příspěvek. Nenaplněnou podporu v bydlení mají velmi často neúplné rodiny.

• Obecné faktory a jaký mají vliv na spokojenost:
  • Pozitivně a lépe než ve zbytku Prahy, je hodnocena sounáležitost s lokalitou a vztahy se sousedy (75–80 %). Oproti lidem ze zbytku Prahy obyvatelé Prahy 1 oceňují také přítomnost umění ve veřejném prostoru. Převládá i spokojenost s mírou bezpečnosti.
  • Problematicky a hůře než zbytek Prahy, vnímají pořádek a vizuální podobu ve svém okolí, ale zejména míru klidu/hluku (vadí 41 %) a množství Airbnb (vadí 62 %). Tyto dva aspekty jsou specifické pro Prahu 1.
  • Tyto aspekty jsou také klíčové z hlediska celkové spokojenosti s životem v Praze 1. Pocit sounáležitosti s lokalitou je významným vlivným pozitivem života, množství Airbnb a hluku (absence klidu) jsou významnými negativy = jsou hodnoceny kriticky a výrazně souvisí s celkovou spokojeností.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Spokojenost s rozměry života v Praze 1 a Co nejvíce určuje / ovlivňuje celkovou spokojenost
• Komunita:
  • Více než třetina lidí v Praze 1 se cítí být součástí nějaké komunity – nejčastěji štamgastů, sousedské či zájmové. Příslušnost k těmto komunitám deklaruje 12–14 % respondentů, což je 2x více než ve zbytku Prahy.
  • Zhruba čtvrtina lidí v Praze 1 má vysoký aktivizovaný sociální kapitál – ve většině oblastí života má v sousedství lidi, kteří by jim pomohli. Naopak 40 % má tyto možnosti pomoci velmi malé. Sociální kapitál a podpora komunity výrazně souvisí se spokojeností s životem v Praze 1.
  • Zejména neúplné rodiny se cítí velmi izolované a mají pocit, že nemohou ovlivňovat běh událostí a života v Praze 1.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Život v komunitě
• Bezpečnost:
  • Drtivá většina lidí se v Praze 1 cítí bezpečně ve dne (98 %) a mírná většina (56 %) i v noci. Obavy nejsou vyšší než ve zbytku Prahy.
  • Lidé přesto deklarují, že by uvítali více strážníků. Tento pocit mají lidé napříč celou Prahou. Očekáváná činnost strážníků se nemusí týkat jen bezpečnosti, ale také redukce hluku, řízení dopravy atd.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Bezpečnost
• Airbnb:
  • Většina lidí v Praze 1 si stěžuje, že Airbnb v jejich okolí vede k vyššímu nočnímu hluku a znečištění (odpadky, vandalismu). Menšina cítí přímo ohrožení ve svém domě od hostů Airbnb.
  • Jen minimum lidí (8 %) by situaci Airbnb nijak neřešilo a nechalo na majitelích domů. Vyšší podporu než celkový zákaz (27 %) má ale regulace – omezení počtu bytů, vyšší zdanění poplatky apod.
  • Naladění proti Airbnb a pro jeho zákaz či regulaci je výrazně vyšší než ve zbytku Prahy.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Krátkodobé ubytování / Airbnb
• Hluk a vizuální smog:
  • Takřka polovinu (48 %) obyvatel Prahy 1 často ruší hluk opilých lidí v noci. Zhruba třetina si ale stěžuje i na hluk davů z ulice, dopravy, hospod, krátkodobých ubytování a rekonstrukcí.
  • Jen minimum obyvatel Prahy 1 není často rušeno alespoň některým z těchto hluků a subjektivní vystavení hluku je výrazně vyšší než ve zbytku Prahy – a to ve všech oblastech s výjimkou hlučení trvale bydlících sousedů.
  • Jen 12 % obyvatel Prahy 1 by nijak neřešilo počet reklam a nápisů ve veřejném prostoru – většina podporuje jejich omezení či regulaci s pomocí památkářů. V přístupu k vizuálnímu smogu se ale obyvatelé Prahy 1 příliš neliší od lidí z dalších částí Prahy, kterým také vadí.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Veřejný prostor
• Projevy turismu:
  • Z projevů turismu lidem nejvíce vadí ten alkoholový (příjezdy na oslavy), přílišné přizpůsobování ulic a jejich podoby turistům, přehlcení Airbnb a kontroverzní podniky (strip bary apod.). Ty vadí většině obyvatel a výrazně se s negativním vnímáním těchto věcí odlišují od lidí ve zbytku Prahy (včetně širšího centra).
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Veřejný prostor

• Obecné faktory a jaký mají vliv na spokojenost:
  • Převládá spokojenost s dostupností většiny běžných služeb (pošta, zdravotnictví, úřady) i kvalitou škol. O trochu nižší je spokojenost s dostupností školek a běžných obchodů (spokojeno 56–58 %) a komunikací vedení Prahy 1.
  • V hodnocení služeb se obyvatelé Prahy 1 neliší od zbytku Prahy, s výjimkou výrazně vyšší kritičnosti k (ne)dostupnosti běžných obchodů pro lokální obyvatele.
  • Spokojenost s dostupností služeb jen středně souvisí s celkovou spokojeností s životem v Praze 1. Dostupnost pošt, zdravotních služeb jsou „nevýznamná pozitiva“ – většina lidí je oceňuje, ale neprojevuje se to do vnímání kvality života.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Spokojenost s rozměry života v Praze 1 a Co nejvíce určuje / ovlivňuje celkovou spokojenost
• Obchody a podniky
  • Obyvatelům Prahy 1 většinou přímo nevadí přítomnost luxusnějších restaurací, kaváren, obchodů a hospod. Zhruba polovina si ale stěžuje na nedostatek těchto typů podniků pro lokální obyvatele (běžnější nabídka, dostupné ceny).
  • Některé typy turistických obchůdků většině obyvatel Prahy 1 přímo vadí. To platí mimo jiné pro prodejny suvenýrů (vadí 76 %), alkohol shopy (65 %), exotické služby jako masáže (54 %) a z části i pro candy shopy (53 %).
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Obchody
• Vzdělávání a ostatní služby
  • Drtivá většina lidí (okolo 90 %), jejichž děti chodí či v posledních letech chodily do mateřských a základních škol v Praze 1, je spokojena s jejich kvalitou.
  • U základních škol je hodnocení rodičů v Praze 1 významně lepší než ve zbytku Prahy (zde spojeno „jen“ 70 % rodičů).
  • Rodičům v Praze 1 ale vadí nedostupnost školek a předškolních zařízeních pro děti do 2 let – podle 43 % je zcela nedostačující.
  • Obyvatelé P1 většinově cítí dobrou dostupnost lékáren, úřadů i praktických lékařů. Naopak často cítí nedostatek sociálních služeb a zubařů.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Vzdělávací zařízení a Služby

• Obecné faktory a jaký mají vliv na spokojenost:
  • Výrazná spokojenost s dostupností a svozem tříděného odpadu – jde ale o jediný aspekt, kde se spokojenost obyvatel Prahy 1 vyrovnává zbytku Prahy.
  • V otázce dostupnosti a kvality parků v Praze 1 sice převládá spokojenost, ale je nižší než u obyvatel zbytku Prahy. S kvalitou ovzduší a přítomností zeleně přímo v ulicích je spokojena menšina obyvatel Prahy 1.
  • Vnímání životního prostředí středně silně souvisí s celkovou spokojeností s životem v lokalitě – vliv na spokojenost má zejména hodnocení kvality ovzduší a čistoty veřejného prostoru.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Spokojenost s rozměry života v Praze 1 a Co nejvíce určuje / ovlivňuje celkovou spokojenost
• Ovzduší a heat islands:
  • Velké části obyvatel Prahy 1 se často stává, že jim zplodiny špiní okna a parapety (55 %) či cítí zápach výfukových plynů. Tyto problémy i věci jako nepříjemný zápach jsou v Praze 1 častější než u zbytku Pražanů.
  • 15 % obyvatel má často problémy s dýcháním či kašel po delším pobytu na ulici. To se však od zbytku Prahy významně neliší.
  • 42 % obyvatel Prahy 1 se často stává, že kvůli horku mají v noci problémy se spaním. A 27 %, že v jejich bytě je nesnesitelné horko nad 35 stupňů. Tyto problémy jsou ale přítomny v řadě dalších částí Prahy – nejsou specifické pro Prahu 1.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Kvalita životního prostředí a ovzduší
• Parky a veřejná prostranství:
  • Pro zlepšení vzhledu ulic většina lidí požaduje zejména vyšší úklid pohozených odpadků a po psech.
  • Aby si více užili veřejné parky a prostranství k odpočinku, vyžaduje většina obyvatel omezení přítomnosti narkomanů a opilých (72 %) a lepší úklid po psech (56 %). Naopak rozšíření možnosti venčení psů zde má malou podporu.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Kvalita a údržba veřejných prostranství

• Obecné faktory a jaký mají vliv na spokojenost:
  • Výrazná spokojenost s fungováním veřejné dopravy (spokojeno 85 %), ale velká nespokojenost s podporou cyklistů (spokojeno 30 %), s průjezdností autem a zejména parkováním (s tím je spokojeno 14 % a takřka polovina lidí hodnotí známkou 5).
  • Dostupnost parkování, podporu cyklistů, bezbariérovost okolí bydliště i bezpečnost chodců hodností obyvatelé Prahy 1 hůře než zbytek Prahy. Na špatnou průjezdnost městem si stěžují Pražané bez ohledu na bydliště.
  • (Ne)dostupnost parkování a špatná průjezdnost pro lokální obyvatele souvisí s vnímáním kvality života v městské části. Sice ne natolik jako například míra hluku, Airbnb, vizuální podoby centra atd., ale stejně jsou to potenciálně vlivná negativa.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Spokojenost s rozměry života v Praze 1 a Co nejvíce určuje / ovlivňuje celkovou spokojenost
• Využívání typů dopravy:
  • Drtivá většina obyvatel Prahy 1 využívá pravidelně MHD i chůzi po městě (i mimo lokalitu bydliště). Autem jezdí 21 % denně či takřka denně a dalších 35 % minimálně několikrát měsíčně. 15 % jezdí minimálně několikrát měsíčně na kole.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Doprava – bezpečnost, MHD, parkování
• Parkování a automobilová doprava:
  • Mediálně často zmiňovaná dichotomie mezi automobilisty a chodci/cyklisty je v Praze 1 do velké míry falešná. Lidem vadí zahlcení transitní dopravou a nerezidentským parkováním, které ve výsledku komplikuje život lokálním řidičům, chodcům i cyklistům.
  • Více než tři čtvrtiny obyvatel Prahy 1 si myslí, že je zde málo parkování pro lokální obyvatele před domem (78 %). Podle takřka poloviny je ale málo i zón bez aut a čistých pěších zón (46–48 %). Že by bylo zón bez aut příliš, si myslí jen každý osmý.
  • Podle dvou třetin obyvatel Prahy 1 totiž automobilová doprava není přizpůsobena pro lokální obyvatele. V tomto se drasticky liší od zbytku Prahy, kde si to myslí jen třetina lidí.
  • Drtivé většině lidí vadí časté zácpy (86 %), množství parkujících nerezidentů (81 %), auta na chodnících (80 %), množství aut (76 %) a míra tranzitní dopravy městskou částí (73 %). Všechny tyto věci vadí i obyvatelům zbytku Prahy.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Parkování a   automobilová doprava
• Jak řešit parkování:
  • Uvolnění parkování pro rezidenty by lidé často chtěli řešit zvýšením plateb pro další osoby. Většina respondentů by navrhovala zvýšit poplatky za parkování v modré zóně pro auta ambasád a úřadů (66 %), velká část i pro podnikatele s provozovnou (47 %) a druhé a další automobily domácností (42 %). Dvě třetiny by omezily parkování zdarma pro auta carsharingu.
  • Ke všem těmto „sekundárním“ využivatelům modrých zón jsou obyvatelé Prahy 1 kritičtější než lidé ze zbytku Prahy.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Parkování
• MHD a bezpečnost chodců:
  • Naopak veřejnou dopravu hodnotí lidé v Praze 1 pozitivně – podle více než 90 % je dobře využitelná pro lokální obyvatele. Problém v (bez)bariérovosti není ani tak v MHD a jejím propojení k domu – ale ve vstupu do domu a bytu.
  • Lidé se v Praze 1 cítí bezpečni jako chodci, ale příliš bezpečni se v provozu necítí cyklisté.
    Více informací v dokumentu ke stažení, sekce: Hodnocení MHD a Bezpečnost

16 % obyvatel P1, 31 % ve zbytku Prahy

Do tohoto segmentu patří lidé, kteří vyjadřují v porovnání s ostatními segmenty nejsilnější spokojenost s životem ve své městské části. Jsou nadprůměrně spokojeni s různými aspekty života: jsou spokojeni s životním prostředím, kvalitou veřejného prostoru, bydlením i dostupností služeb.

Jsou to lidé s vyšším sociálním kapitálem (relativně silné zapojení do lokální komunity), kteří jsou spokojeni s místem, kde bydlí. Necítí se obtěžování okolím, hlukem, turismem apod. Zároveň nežijí v lokalitách, kde by jim vadil častý výskyt Airbnb. Spokojeni jsou s veřejným prostorem, bydlením i kvalitou školství/vzdělávání. Jediné výhrady mají k dopravě. Vyjadřují nespokojenost jak s množstvím aut, tak s nedostatečnou podporou cyklistů a veřejné dopravě.

S životem ve své lokalitě jsou dlouhodobě spokojení, svým známým by ji doporučili. Sami plány na přestěhování mimo Prahu, či do jiné části Prahy, nemají.

Míra (ne)spokojenosti s různými oblastmi života – Zaopatření a stabilní  (čím dále od středu tím méně spokojeni)

Typickou lokalitou, kde najdeme nejčastěji zástupce tohoto segmentu je Praha 6.  Naopak v Praze 1 jsou zastoupeni relativně málo často.

Z hlediska sociodemografického profilu nalezneme zástupce tohoto segmentu mezi lidmi, kteří jsou bohatší a bydlí v dobře vybavených bytech či domech (větší počet místností, výrazně nadprůměrná vybavenost a kvalita bydlení). Relativně častěji jsou v tomto segmentu zastoupeny ženy a lidé starší 60 let.

22% obyvatel P1, 34 % ve zbytku Prahy

Segment nejvíce nespokojených. Jsou nespokojeni prakticky se všemi aspekty života v komunitě, ve které žijí. Nejvíce nespokojeni jsou s kvalitou veřejného prostoru: tedy tím, jak okolí bydliště vypadá, jaký je v něm pořádek apod. Velmi často si stěžují na nevyhovující prostředí (hluk) a nedostatečnou občanskou vybavenost (dětská hřiště, bezbariérové přístupy či parkovací místa). Přemýšlí o přestěhování se, bydlení ve své lokalitě tedy logicky doporučují nejméně ze všech skupin.

Relativně nejméně nespokojeni jsou s turismem, což je způsobeno tím, že nežijí o částech Prahy, které jsou turismem silně zatíženy. Jedinou oblastí, kde jsou zástupci tohoto segmentu nadprůměrně spokojeni je oblast školství a vzdělávání. 

Jde o segment, který není příliš optimistický ohledně vývoje kvality života v oblasti, ve které nyní žijí. Nejčastěji vyjadřují pesimismus ohledně budoucího vývoje svojí městské časti a příliš nevěří tomu, že se bude vyvíjet k lepšímu. Zároveň tito lidé nerozumí a nevěří procesům, které by jim v jejich městské části umožnily prosadit změny.

Celková nespokojenost se také projevuje v silnějších obavách o vlastní bezpečnost, kdy v porovnání s ostatními segmenty je pro tuto skupiny častý požadavek větší přítomnosti strážníků a policie v městské části.

Míra (ne)spokojenosti s různými oblastmi života – Nespokojení obyvatelé periferie (čím dále od středu tím méně spokojeni)

Typické lokality pro tento segment jsou např. Černý most, Stodůlky či Letňany. Naopak pro Prahu 1 tento segment typický není, ačkoli zde typ nespokojených a nepříliš zajištěných obyvatel větších domů žije. Stěhování do jiné části Prahy nebo dokonce mimo Prahu nevylučují.

Z hlediska socio-demografie jsou pro tento segment typické následující charakteristiky: Relativně častěji se jedná o rodiny s dětmi. V tomto segmentu jsou relativně častěji zastoupeni lidé v zaměstnaneckém poměru, hůře či středně finančně zajištěné domácnosti a ti, kteří bydlí v obytném domě s 30 a více byty.

17% obyvatel P1, 29 % ve zbytku Prahy

Lidé spíše spokojeni s místem svého bydliště a okolím. Hlavním zdrojem nespokojenosti je kvalita a dostupnost školství. Nežijí v lokalitách, které by byly vystaveny velkému náporu cizinců a turismu. Chybí jim ale lepší občanská vybavenost (lékaři, úřady, aktivity pro děti). Jsou to častěji novousedlíci – v dané lokaci Prahy žijí spíše relativně krátce (v porovnání s ostatními segmenty). Tito lidé v Praze v horizontu 5 let chtějí stále bydlet a bydlení zde doporučují svým známým.

Typické lokality pro tento segment jsou např. Holešovice či Karlín. Jde o segment, který není typický pro Prahu 1, byť i zde tvoří 17 %. Členové tohoto segmentu jsou celkově s životem ve své městské části spokojení a bydlení zde doporučují. Ačkoliv žijí v místě bydliště relativně nejkratší dobu, mají k němu silný vztah a ve srovnání s ostatními skupinami plánují stěhování do jiné městské části relativně nejméně.

Míra (ne)spokojenosti s různými oblastmi života – Nastupující střední třída (čím dále od středu tím méně spokojeni)

Nejčastěji žijí v bytech v osobním vlastnictví (získaných koupí a nikoliv privatizaci). Relativně časté jsou pro tuto skupinu také komerční nájmy. Bydlí spíše v menších bytech, nicméně kvalita a vybavenost bydlení je spíše nadprůměrná. Ohledně budoucího vývoje své městské časti jsou optimističtí: věří že se bude měnit k lepšímu. 

Typický socio-demografický profil: Nejčastěji se jedná o mladé páry ve věku 25–34 let. Často s dítětem či plánující děti. Z toho vyplývá také zaměření na vzdělání a důraz na kvalitu škol (mateřských a základních) v jejich městské části. Jsou často relativně dobře finančně zajištění.

45 % obyvatel Prahy 1; 7 % zbytku Prahy

Pro tento segment je typická spíše mírně podprůměrná spokojenost, která je ale velmi specificky zaměřena.

Členové tohoto segmentu jsou spokojeni s tím, jak vizuálně vypadá veřejný prostor v jejich městské části. Jsou spokojeni s bydlením a výrazně jim nevadí ani doprava. Hlavním důvodem nespokojenosti je ale zejména nedostatek klidu a pořádku ve veřejném prostoru. S tím je spojena také nespokojenost s turismem, existencí Airbnb apod. Vadí jim také kvalita životního prostředí, nedostatek zeleně či nedostatečné služby pro místní obyvatele.

Jde o „starousedlíky“, kteří žijí v porovnání s ostatními segmenty v Praze již dlouho (nadpoloviční většina déle nežli 20 let). Stěhování do jiné části Prahy nebo mimo Prahu v blízké době neplánují. Jsou častěji nežli ostatní segmenty zapojeni do komunitního života, který je jistým protikladem k omezování životního prostoru turismem a dalšími jevy.

V porovnání o ostatními segmenty jsou tito lidé spíše nespokojeni. Atraktivnost městské části, ve které žijí, nevyvažuje vnímané nevýhody ve formě turismu (a s ním spojených negativ) a nedostatek zeleně a hůře vnímané životní prostředí.

Míra (ne)spokojenosti s různými oblastmi života – Starousedlíci ztrácející „svoje“ město  (čím dále od středu tím méně spokojeni)

Typickou lokalitou pro tento segment je Praha 1. Ve zbytku Prahy je tato skupina zastoupena minimálně. Jedná se tak o segment typický pro Prahu 1.

Socio-demografické charakteristiky: Lidé z této skupiny nejčastěji bydlí v osobním vlastnictví (v bytech získaných v rámci privatizace). Žijí ve větších bytech (v porovnání s ostatními segmenty), nicméně kvalita bydlení je spíše podprůměrná. Jejich sousedé často provozují Airbnb a oni sdílí názor, že tyto krátkodobé druhy turismu způsobují problémy. Často chodí po Praze – žijí ve svém sousedství. Jde o lidi napříč sociálními skupinami – není pro ně typický specifický věk či sociální status.

Obyvatelé ze segment Zaopatření a stabilní by svoje místo k životu doporučili v 85 % případů a nastupující stření třída v 72%. U zbylých dvou segment – Nespokojených obyvatel periferie a Starousedlíci ztrácející „svoje“ město je spokojenost nižší a doporučili by svoje bydliště ostatním jen v polovině případů.